Menu

zahrada

Tráva

Dešťová voda vám může ušetřit peníze

, , ,

Dešťová voda je obnovitelný zdroj, který mnozí zahradníci jednoduše ignorují. A zcela zbytečně. Spotřeba vody je v našem rozpočtu stále významnější položkou, a proto byste při jejím využití měli myslet na způsoby, jak s ní nakládat rozumněji, a kde hledat finančně nenáročné zdroje.

Starý sud nebo nádoba se může stát dokonalým rezervoárem pro dešťovou vodu, která je dokonalým prostředkem na péči o vaši zahradu nebo domácnost.

Výhody dešťové vody

Dešťová voda samozřejmě není vhodná k pití, ale můžete jí velmi dobře pokrýt spotřebu vody na praní, splachování nebo polévání. Má výborné fyzikální vlastnosti, je velmi měkká, což znamená, že na praní nemusíte používat silné prací prostředky. Čím tvrdší voda, tím větší množství pracích a čisticích prostředků.

Dešťová voda eliminuje vznik vodního kamene, díky čemuž může být používání některých spotřebičů (např. pračky) šetrnější. V měkké dešťové vodě budou účinnější i čisticí prostředky. Ušetříte na jejich používání i proto, že vám na vytvoření dokonalé pěny postačí mnohem menší množství. S takovou vodou nebudete mít na umytém povrchu žádné bílé stopy.

Je ideální na splachování. Věděli jste, že při jednom spláchnutí toalety odteče 3 až 10 litrů vody. Proto je pitná voda na takové plýtvání zbytečným luxusem. Nemluvě o tom, že dešťová voda nezpůsobuje vznik již zmíněných usazenin (vodní kámen). Na zalévání zahrady se používá dešťová voda velmi dlouho. V tomto případě je výhodou absence chloru, kterým se pitná voda dezinfikuje.

Jak sbírat dešťovou vodu?

Voda je vzácný zdroj života na zemi, a už dávno není tak levnou položkou rozpočtu jako v minulosti. Během suchého léta je ideálním způsobem zavlažování. Používání dešťové vody však není výhodné pouze z ekonomického hlediska. Díky rozumnému hospodaření s tímto vzácným zdrojem jste šetrní hlavně k životnímu prostředí. Na sběr však potřebujete vhodnou nádrž.

Vybudování zavlažovacího systému vám šetří nejen vodu, ale především čas a peníze. A pokud instalujete nádrž na sběr dešťové vody asi 1,5 až 2 metry nad úrovní země, nemusíte utrácet peníze ani za čerpadlo, které přivádí vodu až přímo k rostlinám. Kromě toho se dá dešťová voda použít k mytí zahradních chodníků nebo automobilů. Dešťová voda však není vhodná k pití a vaření.

Jaké jsou ideální podmínky pro sběr dešťové vody?

K zajištění sběru dešťové vody je nutná střecha se sklonem 10 nebo více stupňů, okapové žlaby, svody, filtrační mřížky, konektory, čerpadlo (pokud je to nutné) a akumulační nádrž značné velikosti. Sběr dešťové vody má tedy smysl, pokud je ve vašem okolí sedlová, nebo štítová střecha. Na plochých střechách voda stagnuje a množí se v ní škodlivé bakterie. Taková voda nebude přínosem pro vás ani pro vaše rostliny. Rovněž není vhodné používat dešťovou vodu na vaší zahradě, pokud se ve vašem okolí nachází průmyslový podnik nebo továrna.

K zachycování dešťové vody nepoužívejte ani střechu, okapy a trubky vyrobené z materiálů obsahujících měď, olovo, azbest a jiné látky, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Střechy vyrobené z keramické krytiny jsou bezpečné, ale pouze tehdy, pokud je lidé nepokrývají různými ochrannými látkami.

green metal garden shovel filled with brown soil

Je popel vhodné hnojivo na zahradu?

, ,

Často se setkáváme s otázkou, zda je dobrý nápad využívat popel jako hnojivo v zahradě. Mnozí si nejsou zcela jisti zda tím zahradě pomohou nebo naopak uškodí a netuší jaký efekt bude mít hnojení dřevěným popelem na úrodnost půdy. Krátká odpověď na tuto otázku zní „ano, je to dobrý nápad“, ale každý zahrádkář by si měl zvážit v jakém množství a kde využije popel ze spáleného dřeva v zahradě.

V první řadě je čerstvý popel vynikajícím zdrojem draslíku a vápníku pro půdu, takže se může využít jako hnojivo. Dřevní popel jako hnojivo je výhodné zejména pro kyselé půdy, kterým prospěje zvýšení pH, a proto se často používá místo vápna (drceného vápence) do půdy.

Z tohoto důvodu není vhodné používat popel při hnojení kyselomilných rostlin jakými jsou borůvky, rododendrony, vřesy či gardénie. Stejně nemá hnojení dřevěným popelem smysl pro půdu, která má už pH vyšší než 7,5, protože většina rostlin prosperuje v neutrálních až mírně kyselých půdách (pH 6 – 7). Kromě uhlíku, který je hlavní složkou popela ze dřeva, obsahuje tento materiál již zmíněné vápenné a draselné soli jakož i mnohé jiné minerály, které rostliny při svém růstu využívají.

Problémem při využívání dřevního popela jako hnojiva na zlepšování půdy však je, že pokud se využívá ve velkých množstvích, vlivem deště vytváří louh, který by mohl poškodit rostliny a mikrobiální život v půdě, který ji činí úrodnou. Draslík je dobře rozpustný ve vodě, takže jakmile se popel namočí, vyplavuje se z něj draselný louh. Z tohoto důvodu je vhodné popel rovnoměrně rozložit na celou plochu a zapracovat do půdy v malém množství, aby se jeho koncentrace snížila.

Dřevní popel v kompostu?
Ideální volbou je využití popela při kompostování. Popel se spolu s jinými organickými materiály v kompostéru přemění na kompost, který je pro rostliny ve využitelnější formě. Nejlepších výsledků při kompostování popela dosáhnete pokud tento materiál budete v kompostéru vrstvit s jinými organickými materiály (organický odpad z kuchyně, piliny, suché listí, kávový odpad, posečená tráva, …). I při kompostování je popel zásaditý a z tohoto důvodu je třeba tento materiál v kompostéru vrstvit, aby prudce zvýšené pH neohrozilo prospěšné bakterie a žížaly.

Z pohledu živin, které popel obsahuje záleží i na druhu dřeva, ze kterého pochází. Nejvíce živin obsahuje popel z listnatých stromů (buk, dub, javor, …), zatímco popel z jehličnanů je na živiny chudší.

Popel je možné využít i při boji se škůdci v zahradě. Pokud popel rozsypeme v okolí rostlin, ochráníme je před slimáky, protože soli obsažené v popelu tyto škůdce zabíjejí. Nevýhodou používání popela na tento účel je, že po dešti je nutná opětovná aplikace popela.

trava

Jak na zelený trávník po celý rok?

,

Pěkný a udržovaný trávník je nejen pastvou pro oči. Stane se centrem mnoha aktivit i odpočinku celé rodiny. Zatravněné ploše je však třeba věnovat dostatek pozornosti během celého roku. Připravte se na to, že ošetřování trávníku bude vyžadovat množství vašeho času i financí. Odměnou vám bude souvislá svítící zelená plocha během celé sezóny, na kterou budete právem hrdí.

Jarní očista
Velmi důležité je správná očista trávníku na jaře. Důkladnou prohlídkou po zimě zjistěte, zda se na něm nenachází houbové onemocnění. Bílé nebo holá místa jsou důkazem výskytu plísně sněžné. Trávník si v tomto případě žádá okamžitou regeneraci. Na jaře travnatou plochu vždy důkladně vyčistěte. Odstraňte zbytky listů, větviček, plodů, semen i kůry. V rámci sečení byste neměli odstranit více než jednu třetinu vzrostlé trávy.

Hnojení
Posečený trávník si žádá přihnojení, nejlépe pokud to stihnete do poloviny dubna. Použijte startovací hnojivo nebo to s postupným uvolňováním živin (nejlépe s vyšším obsahem dusíku), případně i s herbicidní složkou, která likviduje drobné plevele. Pokud je to možné, vyhněte se ručnímu rozhazování hnojiva, použijte speciální aplikační vozík. Nejlepším časem na hnojení jsou dny, kdy je sucho a zataženo. Po přihnojení můžete trávník zavlažit.

Vápnění
Rozpětí pH od 6,0 ​​do 7,0 je pro trávník vyhovující. Kyselou půdu (pH je méně než 5,5) můžete upravit přidáním vápníku. Vápnění se provádí v březnu, případně později na podzim. Mezi vápněním a hnojením dodržte odstup tří týdnů, nedoporučuje se provádět je souběžně. Hnojivo s vápencem totiž reaguje dříve, než se dostane do půdy, čímž se ruší účinek jednoho i druhého.

Vertikulace
V travnaté ploše časem vzniká vrstva plsti, která ztěžuje přísun vody a živin ke kořenům trav. Zbavit se jí lze pomocí vertikulace. Travnatou plochu přejeďte vertikulátory nebo alespoň vertikulačními hráběmi, a to ve dvou na sebe kolmých směrech. Proříznutím travních drnů brzy dosáhnete viditelného zahuštění a nastartování trávníku.

V době veder ponechte trávu o něco delší, 5 až 6 cm, aby tak rychle nevyschla. Sekejte až v době, kdy je trávník ve stínu a okolní teplota se postupně snižuje.

Aerifikace
V udusané půdě se snižuje množství půdních pórů a omezený přístup vzduchu ke kořenům způsobí, že rostliny přestávají růst. Při aerifikaci se propichuje trávník do hloubky 5 cm a více, čímž se uvolní přístup vzduchu ke kořenům. Díky tomu může trávník opět dýchat. Pro tento účel se používá buď speciální zařízení – aerifikátor, nebo speciální provzdušňovací vidle.

Pískování
Nerovnou travnatou plochu můžete upravit pískováním. Speciální křemičitý písek je dobré rovnoměrně aplikovat na celý trávník. Následně by se měl důkladně zapracovat do základů trávníku za pomoci vrchní strany hrábí, širokým smetákem nebo zatahovací sítí. Základem je táhnout a tlačit písek po povrchu, aby se z něj odstranily hroudy a shluky a aby se neukládaly do děr.

Pískování může být součástí jarní a podzimní renovace, ideální jako druhý krok po vertikulaci či aerifikacii. Optimální spotřeba písku je 5 – 10 litrů na čtvereční metr.

Dosévání a výsev nového trávníku
Jarní měsíce až do května jsou vhodné pro renovaci starých trávníků. Holá místa v trávníku můžete doplnit doséváním travní směsi, do které přidáte jemný písek a trochu hnojiva. Dosévání provádějte hned po provzdušnění trávníku. Trávník pak dobře zalijte a dbejte, aby takto ošetřené části nebyly vystavovány přehnané zátěži minimálně měsíc. Jaro je také vhodný čas na založení nového trávníku – buď výsevem nebo položením travního koberce.

Sekání a zavlažování trávníku
Během letních měsíců je důležité trávník pravidelně sekat a zavlažovat. Sekat byste měli alespoň jednou týdně, koncem jara a začátkem léta i dvakrát týdně. Optimální výška sečení je 4 až 5 cm. Během června doplňte trávníku živiny dalším přihnojením. Sytě zelený trávník i během horkých letních dnů dosáhnete pomocí automatického závlahového systému. Pokud ho nemáte, trávník zavlažujte jednou za dva až tři dny většími dávkami vody.

Trávníku svědčí mírný svah, který dokáže bez omezení odvádět přebytečnou srážkovou vláhu.

Prosperuje na přímém slunci naopak v ustavičném stínu travnatá plocha trpí.

Hnojení pomáhá trávě, aby se prosadila v souboji s plevelem a mechem. Předejdete tak zbytečným chorobám trávníku a chrání to i vaši peněženku.

woman standing near brown wooden fence

Nechcete už vidět sousedy přes plot? Živý plot je řešení

,

Živý plot má několik výhod oproti klasickému oplocení – je přirozenější, je skvělý větrolam, také je ekologický, ale zejména je útulný a uklidňující pro celou zahradu. Jaký živý plot si ale vybrat, aby byla péče o něj relaxací a ne noční můrou? A jak se o něj starat?

Pocit soukromí ale i ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, to jsou jen některé výhody a důvody, proč si zasadit na zahradě živý plot. Více lidí odrazuje buď jeho cena, nebo naopak náročná údržba a péče. Ušetřit dokážete tehdy, pokud si plot sami zasadit ještě ze sazenic, které jsou levnější než větší rostliny či dřeviny. Co se týče údržby, zde můžete správným zvolením konkrétního druhu rostliny ušetřit spoustu času a starostí.

Opadavý nebo neopadavý?
To, jaký plot z hlediska rostlinného použijete, závisí v první řadě na podmínkách v zahradě, až pak byste se měli rozhodovat podle toho, zda se vám bude o plot dobře starat. Samozřejmě, kromě světla jsou důležité i vlhkostní poměry a typ půdy.

Vybrat se dá také mezi nízkými a vysokými dřevinami, vždy zelenými druhy nebo opadavými druhy zeleného plotu a mezi keři bez květů nebo naopak s kvetoucími květinami. Nejlepší je kombinovat dřeviny, které jsou opadavé s těmi, které jsou vždy zelené, aby v zimním období plnil plot své hlavní funkce. Co se týče péče, můžete nechat růst plot volně, nebo jej tvarovat. Samozřejmě, záleží také na tom, jakou máte zahradu. Jiný živý plot se hodí pro rovinu a jiný pro zahradu na kopci nebo na svahu.

Jaké nářadí na živý plot potřebujete
V první řadě potřebujete nůžky na živý plot, které mohou být různého druhu – benzínové, elektrické i ruční, přičemž od toho, o jaký druh jde, se odvíjí i cena nůžek. Co se týče značky, nejčastěji se prodávají známé značky jako Stihl, ale pokud si koupíte takové nůžky například od značky Fieldmann, určitě nic nezkazíte. Důležitější než název značky je totiž výkon a pohodlnost práce.

Živý plot vyžaduje ale nejen stříhání, ačkoli to je během jeho životnosti asi nejdůležitější, ale i celkovou péči, například hnojení nebo prokypření půdy. Budete tedy potřebovat i základní zahradnické pomůcky jako jsou rýče, motyky, nádoba na tekuté nebo jiné hnojivo, ideálně i postřikovač na hnojivo. Ten se dá využít případně i proti škůdcům, kteří mohou některé druhy dřevin napadat. Netřeba zapomenout ani na pohodlné zalévání zahrady.

Kde rostliny na živý plot sehnat
Tuje na živý plot nebo i jiné rostliny můžete koupit na více místech, například v různých stavebních supermarketech, ale tuto možnost nedoporučujeme, protože nevíte bohužel nic o jejich čerstvosti a mnohdy se stává, že se takový plot neujme. Proto je lepší zajet přímo do dřevní školky nebo k pěstiteli a koupit sazenice přímo od nich, přičemž čas přesazování by měl být co nejmenší. Také se vyhněte tomu, čemu se říká umělý živý plot – za tu cenu a nulovou péči to rozhodně nestojí, vždyť chcete mít v zahradě přírodu!

Kdy stříhat živý plot?
Živý plot z listnatých dřevin a keřů se stříhá obvykle třikrát za rok a to během vegetačního klidu, čili nejčastěji v červnu, koncem července a v srpnu. Pokud máte plot ze stálezelených keřů, ty se upravují obvykle od září až do zimy, kdy udeří první mrazy. Pokud je plot složený z kvetoucích dřevin a keřů, ty třeba stříhat na jaře hned po odkvětu, protože kvetou v pravidelných jednoletých cyklech.

Co se týče jehličnanů, tam je údržba velmi jednoduchá a tento typ plotu je nejlepší kombinací z pohledu péče a hustoty – nejčastěji se tvarují pouze dvakrát za rok a to na jaře nebo v období těsně před jarem a na podzim. Pokud jde o volně rostoucí jehličnany, například túje, stačí jen zarovnat svrchu, sem tam někde odříznout z výhonků. Plot z tújí třeba ale tvarovat zejména z hlavních výhonků.

Žampiony

Jak si vypěstovat žampiony přímo u vás doma? Zde je návod

, , ,

Máte rádi žampiony? Jsou velmi chutné, zdravé, oblíbené, vhodné do omáček a polévek. Ale především jsou dostupné zcela zdarma. Stačí, když se vydáte do lesa a pár si jich nasbíráte. Nebaví vás chození po lese a hledání hřibů? To vůbec nevadí, vypěstovat si je můžete i doma.

Pěstování krok za krokem
Žampiony jsou u nás velmi oblíbené a v gastronomii velmi používané. Nicméně, pokud si je chceme koupit v obchodě jsou velmi předražené. Proto si je můžete vypěstovat u vás na zahradě či balkoně. Zde je postup.

Koupení sady na pěstování žampionů
Tato sada se dá koupit v každém dobrém zahrádkářství nebo přes internet. Sada obsahuje substrát, který je protkán podhoubím a zeminou na krytí.

Chystání sady na pěstování
Nejprve musíme substrát zakrýt a přikrýt zeminou na krytí. Pokud se vám zemina smíchá se substrátem vůbec to nevadí. Zeminu je potřeba pokropit vodou. Měla by být vlhká, ne však mokrá. Když máme sadu přichystanou, uskladníme ji přibližně na pět dní při teplotě 25 °.

Skladování na chladném místě
Po uplynutí této doby se na zemině začne tvořit bílá plíseň, vlastně bílé podhoubí. Pokud však pět dní nestačilo, počkáme, dokud se bílé podhoubí nevytvoří. Pokud se bílé podhoubí objeví, sadu uskladníme na chladnější místo, například do sklepa či komory, kde je teplota 15-19 stupňů.

Růst
Při skladování směsi v chladném prostředí ji sledujeme. Je důležité, aby byla místnost větrána. Když se objeví první malé houby, je třeba je zalévat a čekat, až vyrostou a budou ideální na sběr.

Sběr
Žampiony by se měly sbírat tehdy, pokud není hlavička ještě otevřená. Tehdy jsou totiž mladé houby ideální na tepelnou úpravu a nejchutnější. Stačí je ze zeminy jednoduše vyjmout. Netřeba je odřezávat. Po sklizni žampionů by se měla zemina zalévat, aby neuschla. POZOR !! Sklizeň probíhá v několika etapách. Takže to znamená, že po první sklizni zeminu nevyhazujte. Ještě vám urodí houby.