Je popel vhodné hnojivo na zahradu?

Často se setkáváme s otázkou, zda je dobrý nápad využívat popel jako hnojivo v zahradě. Mnozí si nejsou zcela jisti zda tím zahradě pomohou nebo naopak uškodí a netuší jaký efekt bude mít hnojení dřevěným popelem na úrodnost půdy. Krátká odpověď na tuto otázku zní “ano, je to dobrý nápad”, ale každý zahrádkář by si měl zvážit v jakém množství a kde využije popel ze spáleného dřeva v zahradě.

V první řadě je čerstvý popel vynikajícím zdrojem draslíku a vápníku pro půdu, takže se může využít jako hnojivo. Dřevní popel jako hnojivo je výhodné zejména pro kyselé půdy, kterým prospěje zvýšení pH, a proto se často používá místo vápna (drceného vápence) do půdy.

Z tohoto důvodu není vhodné používat popel při hnojení kyselomilných rostlin jakými jsou borůvky, rododendrony, vřesy či gardénie. Stejně nemá hnojení dřevěným popelem smysl pro půdu, která má už pH vyšší než 7,5, protože většina rostlin prosperuje v neutrálních až mírně kyselých půdách (pH 6 – 7). Kromě uhlíku, který je hlavní složkou popela ze dřeva, obsahuje tento materiál již zmíněné vápenné a draselné soli jakož i mnohé jiné minerály, které rostliny při svém růstu využívají.

Problémem při využívání dřevního popela jako hnojiva na zlepšování půdy však je, že pokud se využívá ve velkých množstvích, vlivem deště vytváří louh, který by mohl poškodit rostliny a mikrobiální život v půdě, který ji činí úrodnou. Draslík je dobře rozpustný ve vodě, takže jakmile se popel namočí, vyplavuje se z něj draselný louh. Z tohoto důvodu je vhodné popel rovnoměrně rozložit na celou plochu a zapracovat do půdy v malém množství, aby se jeho koncentrace snížila.

Dřevní popel v kompostu?
Ideální volbou je využití popela při kompostování. Popel se spolu s jinými organickými materiály v kompostéru přemění na kompost, který je pro rostliny ve využitelnější formě. Nejlepších výsledků při kompostování popela dosáhnete pokud tento materiál budete v kompostéru vrstvit s jinými organickými materiály (organický odpad z kuchyně, piliny, suché listí, kávový odpad, posečená tráva, …). I při kompostování je popel zásaditý a z tohoto důvodu je třeba tento materiál v kompostéru vrstvit, aby prudce zvýšené pH neohrozilo prospěšné bakterie a žížaly.

Z pohledu živin, které popel obsahuje záleží i na druhu dřeva, ze kterého pochází. Nejvíce živin obsahuje popel z listnatých stromů (buk, dub, javor, …), zatímco popel z jehličnanů je na živiny chudší.

Popel je možné využít i při boji se škůdci v zahradě. Pokud popel rozsypeme v okolí rostlin, ochráníme je před slimáky, protože soli obsažené v popelu tyto škůdce zabíjejí. Nevýhodou používání popela na tento účel je, že po dešti je nutná opětovná aplikace popela.