Výběr

Život každého alergika je složitý nejen při pohybu ve venkovním prostředí, ale i v domácnosti. Připravit vhodné bydlení bývá velmi náročný proces, který se ne vždy podaří podle představ. Jednou ze základních věcí je však správný vysavač odlišný od jiných podobných výrobků. Každý alergik by měl dbát na to, aby jeho vysavač zadržoval alergeny a další jemné nečistoty. Jde o hlavní kritérium, které je však ovlivňováno čtyřmi základními prvky. Každým rokem nabývá větší význam účinnost filtrace sáčku. Důvodem je, že moderní filtrační sáčky dokáží zachytit nejen klasické nečistoty, ale i ty mikroskopické. Vysavač tak zachytí i alergeny jako jsou například roztoči, pylová zrnka nebo plísně. Dalším hlavním a důležitým kritériem vysavače je vzduchotěsnost konstrukce.

Jelikož nasátý vzduch se nesmí dostat z vysavače ani tou nejmenší dírkou, ani kvalitní filtrační systém pro silné alergiky není vůbec postačující. Veškerý vzduch musí z vysavače projít ven vlastním výstupním filtrem a proto je vzduchotěsnost konstrukce zásadní. Schopnost sbírat drobné nečistoty jako je například prach ovlivňuje i konstrukce hubice. Ani v případě toho nejvýkonnějšího vysavače nedokážete se špatně konstruovanou hubicí vysát dům tak, jak si představujete. Nezapomínejte ani na účinnost výstupního filtru, který dokáže ovlivnit vaši spokojenost s daným výrobkem. Čím kvalitnější sáčky do vysavače použijete, tím menší nároky můžete mít na výstupní filtr. Je proto zcela normální, že většina alergiků si díky kvalitním a účinným kapsám vystačí i se standardním filtrem. Pokud máte doma silného alergika dbejte na to, aby splňoval vysavač všechny potřebné parametry. Jen v tom případě můžete zajistit čisté prostředí bez různých nečistot nebo prachu.

Je vhodný sáčkový nebo bezsáčkový vysavač?
Na to, abyste mohli vysavač používat v domácnosti alergika je velmi důležitým kritériem dobré zadržování nečistot. To, kam se ukládá nasbíraný nepořádek vám může být v zásadě jedno. Důležité je, aby se veškerá špína dostala do vysavače a žádným způsobem se nedostala ven. Velký pozor si však třeba dát při vysypávání nečistot, jinak by mohlo být celé vysávání zbytečné.

Výhodou kapesních vysavačů je, že v dnešní době umožňují hygienickou výměnu sáčku, aniž jste získali kontakt s nečistotami. Při bezsáčkových vysavačích může nastat situace, že se alergik nadýchá prachu a alergenů, proto by čištění vysavače měli nechat na jinou osobu. Sehnat kvalitní vysavač pro tento typ lidí není vůbec jednoduché, ale pokud se budete držet zmíněných kritérií, určitě to zvládnete. Z domácnosti tak učiníte prostředí, kde bude moci žít bez problémů i ten nejtěžší alergik.

Mladé rodiny, učitelky, kuchařky, uklízečky, policisté, hasiči, sanitáři, důchodci, restituenti, sociální slabší. Tito všichni potřebují nájemní byty.

Bydlení je jednou z nejzákladnějších potřeb každého člověka. V současnosti stát v bytové politice selhává na plné čáře. Odborníci se shodují na potřebě zvýšení podílu nájemního bydlení v Česku. Přesto toto téma téměř vůbec nerezonuje současným politickým spektrem stran zvolených v parlamentu.

Existuje několik skupin obyvatel, které potřebují a mají zájem o bydlení v obecních nájemních bytech. Pojďme si je ve stručnosti rozebrat.

Mladé rodiny. Mladí lidé mají do značné míry problém zajistit si vlastní bydlení. Byty jsou drahé, podmínky pro získání hypotéky se pomalu ale jistě zpřísňují, hotovost žádná. Mladí lidé často řeší bydlení drahým komerčním pronájmem, na kterém z dlouhodobého hlediska ztrácejí. Řešením jsou startovní byty pro mladé, které dokáží mladým ušetřit část příjmu prostřednictvím levného pronájmu. Takový model užívají Rakušané, kteří ho dovedli do absolutní dokonalosti.

Učitelé / ky, kuchaři / ky, uklízeči / ky. Vzdělání je investice do budoucnosti. Nicméně povolání, které zajišťují vzdělávání budoucích generací jsou extrémně málo placené. Kdo bude učit naše děti, pokud si učitelky nedokáží zaplatit bydlení ve městech a obcích? Kdo jim bude vařit? Kdo udrží školní zařízení v čistotě? Pozitivem je konstantní růst mezd lidí pracujících ve školství, avšak stále to nestačí. Jsou města, kde je reálné problém najít učitelku do mateřské školky, protože nikdo to za ten plat v předražené lokalitě nechce dělat. Řešením jsou obecné byty právě pro tuto skupinu obyvatel.

Policisté, hasiči, zdravotní personál. S rozrůstajícími městy vzniká přirozená potřeba zvyšovat bezpečnost obyvatel měst. Tu zajišťují represivní a záchranné složky státu. V první řadě vnímáme akutní nedostatek obecních / městských policistů, kteří by zajišťovali ochranu obyvatel obcí a měst na každodenní bázi. Jsou to finančně slabě motivované pozice, na které jednotlivé obce a města prostě neumí sehnat dostatečně kvalifikovaný personál. Totéž platí i o záchranných složkách státu, tedy o hasičích či zdravotnickém personálu. Potřeba zajišťování ochrany a zdraví přímo úměrně roste s počtem obyvatel. Řešením mohou byt obecní nájemní byty cílené právě pro tyto skupiny lidí.

Senioři. Populace Slovenska rychle stárne. V současnosti máme problém zajistit přiměřenou a hlavně důstojnou péči o seniory. Každopádně existuje skupina seniorů, kteří celý život pracovali, už jsou na důchodu ale stále jsou v aktivní fázi života a nepotřebují akutní péči. Právě pro ně je vhodný nájemný byt, který by mohli užívat po celou dobu aktivního života. Mnozí čekatelé o přidělení obecních nájemních bytů jsou právě senioři.

Sociální slabší. Péče o sociálně slabší skupiny obyvatel je úkolem státu. Ještě důležitější je jejich pozitivně motivovat k tvorbě hmotných statků. Jedním z nástrojů jsou sociální byty, které mají potenciál zlepšit sociální podmínky těchto lidí. Samozřejmě v součinnosti s příslušným oddělením sociálních věcí, které konstantní prací dokáže zajistit efektivní sociální začlenění a docílit finanční samostatnost sociálně slabším lidem.

Konkrétní města a obce mají specifické potřeby pro skupiny obyvatel. Někde je akutní potřeba zajistit bydlení pro mladé rodiny, jinde pro sociálně slabší, jinde pro lidi pracující ve školství. Určit „pro koho“ a reálné postavit nájemní byty musí samosprávy, avšak úkolem státu je zajistit co nejlepší podmínky pro řešení problematiky dostupnosti bydlení. V současnosti stát poskytuje velmi kvalitní možnosti financování nabývání nájemních bytů, avšak nestačí to. V první řadě chybí silný politický tlak z vládní koalice. Důsledkem jsou neefektivní byrokratické procesy, nevyužití zajímavých příležitostí, v mnoha městech nulová motivace řešit dostupnost bydlení na politické úrovni. Řekněme si pravdu: bez systematických politických tlaků na státní i komunální úrovni se tato problematika nikdy nezačne efektivně řešit.

Konečně se rozhýbal! Jeden z nejlepších českých moderátorů Leoš Mareš (43) si poslední roky jede na vlně slávy, když se kromě moderování v rádiu vrhl i na sérii vlastních koncertů.

Ty mu, zdá se, vynášejí více než dobře, neboť chce Leoš peníze konečně zainvestovat. S manželkou Monikou (38) totiž vymění svůj pronajatý byt za zcela nové přepychové hnízdečko lásky.

Mareš se na nedostatek práce stěžovat určitě nemůže a částky, které mu za soukromé moderovačky a koncerty nabíhají na účet, se rozhodl rozumně investovat. Dosud totiž moderátor žil v podnájmu, kam si přivedl i manželku Moniku, se kterou se tajně oženil loni v únoru.

Právě Marešová polovička médiím přiznala, že jejich první vlastní společné bydlení je už na obzoru. „Udělali jsme si radost a zainvestovali jsme do něčeho jiného, ​​než je cestování,“ řekla pro super.cz Monika. Ta také prozradila, že na celkovém designu bydlení se aktivně podílí. „Bude to moderní, ale chtěla jsem, aby to bylo zároveň útulné, nic hotelového,“ přiznala.

Podle všeho jde o honosný komplex v Praze, jehož součástí jsou vysoké přepychové stropy a rozlehlé místnosti s obrovskými okny s výhledem na město. Realitní kanceláře přitom nabízejí tento luxus na prodej za pořádně mastnou cifru. Loft velikosti 120 metrů čtverečních na 11. patře stojí 13 900 000 korun.

Pastrňák žije v luxusu: Za bydlení platí nehoráznou částku!

Davidu Pastrňákovi se v této sezoně září. V kanadsko-americké NHL kraluje tabulce střelců, ale to není všechno. Ještě luxusnější než jeho statistiky je jeho bydlení, za které však splácí hypotéku.

Zářící hvězda Davida Pastrňák září v této sezóně snad nejvíce v celém kádru Bostonu. Nedávno podepsal lukrativní 6 roční kontrakt s „medvědy“ a tak si pořídil i bydlení adekvátně svému příjmu. Byt s výhledem na bostonský přístav je opravdový luxus, který si mohou dovolit jen ti nejlepší hokejisté NHL.

Částka za byt, na který si český hokejista vzal hypotéku činí necelých 100 milionů korun českých, což by při smlouvě, která vynese téměř 900 milionů korun českých, neměl být žádný problém.

6-pokojový byt, který je rozložen na plochu 210 m2 není zdaleka vším, za co český hokejista utratil astronomickou částku. Pro novináře přiznal, co nejdražšího koupil: „Kromě bytu jsem si také koupil nové Porsche Panamera.“

Domácnosti v zemích EU vynaložili v roce 2018 na bydlení, energie a vodu téměř 2 100 miliard eur, což představuje přibližně 13% HDP EU. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu.

Výdaje spojené s bydlením tvoří největší část výdajů domácností ve většině států, v průměru je to rovných 24%. S odstupem dále následují výdaje na dopravu (13%), potraviny a nealkoholické nápoje (12%) či odpočinek a kulturu (9%).

Náklady na bydlení, energie a vodu jsou největší položkou ve výdajích domácností ve většině zemí. Jejich podíl na celkových výdajích se však napříč jednotlivými zeměmi podstatně liší.

„V roce 2018 byl podíl výdajů domácností na bydlení nejvyšší ve Finsku (28,5%), Dánsku (28,1%) a na Slovensku (27,7%),“ uvedl Eurostat. Více než čtvrtinu svých výdajů dávali na bydlení, energie a vodu i domácnosti ve Francii, Velké Británii, Švédsku a Česku.

Na druhé straně relativně nejmenší část svých výdajů vynaložili na bydlení, energie a vodu domácnosti na Maltě (10%), v Litvě (15%) a na Kypru (15,1%).

Do roku 2016 jsme žebříček vedli
Ve srovnání s rokem 2008 zaznamenaly výdaje domácností spojené s bydlením, energiemi a vodou relativně nejvýraznější růst ze všech kategorií výdajů. V roce 2008 se tyto náklady podíleli na celkových výdajích průměrně 23,2%.

Relativně nejvíce výdaje na bydlení v procentuálním vyjádření vzrostly ve Finsku (z 23,7% podílu v roce 2008 na 28,5% o 10 let později), Nizozemsku, Portugalsku a Bulharsku.

Ne ve všech státech ale podíl výdajů na bydlení, energie a vodu v rodinných rozpočtech rostl. Rekordmanem v tomto směru je Slovensko. Podíl těchto nákladů na celkových výdajů domácností u nás poklesl nejvýrazněji ze všech států EU.